Na dubnovém setkání jsme se zabývali naší výpravou na Šerlich a také nepříjemným zjištěním znehodnocení pozorovacích podmínek na tomto místě v zimně, které zavinilo noční nasvícení sjezdovek. Poté Martin Cholasta upozornil na některé zajímavé úkazy na noční obloze v dubnu. Luděk Dlabola jako obvykle přednesl novinky a zajímavosti z kosmonautiky. Protože je ASHK občanské sdružení, kterému není tak úplně jedno, jaký bude vývoj v naší republice, diskutovali jsme o kauze ,,břidličných plynů?. S tímto tématem členy ASHK seznámil Martin Cholasta. Na závěr se přítomní dohodli na další výpravě na Šerlich.

Po většinu dubna vládlo nepříznivé počasí, které se zlepšilo až v samotném závěru měsíce. Od domečku - observační základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) u Hvězdárny a Planetária v Hradci Králové (HPHK) - se tak pozorovalo pouze ve dvou nocích.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu+ CCD 2-1600 + BVRI. Montáž EQ-6, která nese 0.25-m f/4 reflektor + CCD ST7 + R, byla odstavena kvůli probíhající údržbě a opravě elektroniky (autoguidingu a ručky SkyScan) pochroumané zásahem blesku z loňského léta. Vizuálnímu pozorovaní pousloužil nejvíce skládací 0.42-m f/5 reflektor (x81 a x162) na dobsonově montáži a Somet Binar 25x100.

Březnové počasí překonalo veškerá očekávání. Během první půlky měsíce se vyjasnilo celkem na sedm nocí, ovšem to byl teprve začátek. Po senzační lednové šňůře šesti nocí v řadě přišla další pěkná a o poznání delší řádka. Od 19. března se dalekohledy v domečku - observační základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) u Hvězdárny a Planetária v Hradci Králové (HPHK) - rozeběhly na deset nocí v řadě! Bylo to poměrně náročné. Osobně jsem po celou dobu pendloval jen mezi zaměstnáním a domečkem a únava se noc od noci zvyšovala, ale nutno říci, že výsledky pozorování stojí za to. Samozřejmě velké díky patří také úžasné toleranci novomanželky, která nejen přetrpěla mojí domácí nepřítomnost, ale navíc mi každý den nosila do práce jídlo, abych přežil a mohl jít večer opět pod hvězdnou oblohu.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu+ CCD 2-1600 + BVRI a také 0.25-m f/4 reflektoru + CCD ST7 + R na montáži EQ6 - přenosné sestavě, která je v současnosti umístěna vedle JST pod odsuvnou střechou a je tak prakticky bez nutnosti větších příprav okamžitě připravena k pozorování. Vizuálnímu pozorovaní pousloužil nejvíce skládací 0.42-m f/5 reflektor (x81 a x162) na dobsonově montáži a Somet Binar 25x100.

Březnové setkání ASHK začalo ve znamení konjunkce Jupiteru, Venuše a Měsíce. Své fotografie na toto téma prezentovali Petr Soukeník a Martin Cholasta. Luděk Dlabola pohovořil o novinkách z kosmonautiky a zavzpomínal na Antonína Vítka. Jiří Drbohlav pro změnu pohovořil o historii hvězdárny v Chlívcích. Miloš Boček prezentoval svá velmi zajímavá pozorování Supernov za rok 2011. Na závěr se členové domluvily, že 23. března uskuteční v případě jasného počasí pozorovací výpravu do Orlických hor.

Potvorné inverzí protkané zimní počasí přetrvávalo až do samotného závěru prvního měsíce roku. Poté konečně nastala výrazná změna a dalekohledy nečinně zahálející od listopadu se mohly naplno rozběhnout. Nad střední Evropu se totiž rozšířil od severovýchodu výběžek velmi silné a stabilní tlakové výše, což mělo za následek, že od 29. ledna se vyjasnilo na šest nocí v řadě. Pozorovací podmínky byly jedním slovem úžasné až skvělé, ovšem životní dost drsné. Zároveň s oblohou bez mráčků udeřily poměrně silné mrazy a na mnohých místech padaly rekordy. Teplota v okolí hvězdárny nad ránem běžne klesala pod mínus 15 stupňů Celsia, takže pozorování se občas měnilo v boj o přežití. Opouštět maličkou místnost, vytopenou díky počítačům a přímotopu na přijatelných 5 nad nulou, se příliš nevyplácelo a tak v tomto období zcela chybí vizuální pozorování. Ovšem jednu výhodu mrazivé počasí přineslo, CCD kamery bylo možné chladit až na mínus 40 stupňů Celsia :-) Během února přišlo ještě dalších šest nocí, kdy se mohlo pozorovat od domecku - observační základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) u Hvězdárny a Planetária v Hradci Králové (HPHK) - a celkem se tak počet za dva měsíce vyhoupl na dvanáct, což není na zimní počasí vůbec špatné.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu+ CCD 2-1600 + BVRI a také 0.25-m f/4 reflektoru + CCD ST7 + R na montáži EQ6 - přenosné sestavě, která je v současnosti umístěna vedle JST pod odsuvnou střechou a je tak prakticky bez nutnosti větších příprav okamžitě připravena k pozorování.

Počasí na sklonku podzimu bylo tradičně značně nepříznivé. Listopad 2011 se navíc zapsal do historie díky extrémnímu suchu. Srážkový úhrn se rovnal 0 a po většinu období byla česká kotlina uzavřena stabilní inverzní pokličkou. Jen čas od času se objevila hvězdná obloha. Prosinec pak byl ve znamení častého střídání frontálních systémů a inverzní oblačnosti, takže žádná velká změna z hlediska možnosti pozorování. Celkem za oba měsíce se tedy pozorovalo od domečku - observační základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) u Hvězdárny a Planetária v Hradci Králové (HPHK) - pouze během šesti nocí, přičemž jen dvě noci bylo jasno až do rána.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu + CCD 2-1600 + BVRI a také 0.25-m f/4 reflektoru + CCD ST7 + R na montáži EQ6 - přenosné sestavě, která je v současnosti umístěna vedle JST pod odsuvnou střechou a je tak prakticky bez nutnosti větších příprav okamžitě připravena k pozorování. Vizuálnímu pozorovaní pousloužil nejvíce skládací 0.42-m f/5 reflektor (x81 a x162) na dobsonově montáži a Somet Binar 25x100.

První letošní setkání členů ASHK proběhlo v duchu rekapitulace astronomických událostí loňského roku. Hlavním tématem bylo zatmění Měsíce, které se konalo 10.prosince 2011. Své snímky postupně prezentovali Martin Cholasta, Pepa Kujal a Petr Soukeník. Dále nám Pavel Uhrin představil své nové přístrojové vybavení.