Jaro si dává na čas. Na počátku měsíce sice přišel nepatrný záblesk, ale posléze se počasí opět utopilo v chladné pozdně zimní šedi s množstvím oblačnosti. Přesto se od domečku - observační základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) u Hvězdárny a Planetária v Hradci Králové (HPHK) - pozorovalo celkem v 5-ti nocích, což se dá vzhledem k situaci považovat za značný úspěch.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu + CCD 2-1600 + BVRI a pomocí montáže EQ-6, která nese 0.25-m f/4 reflektor + CCD ST7 + R. Vizuálnímu pozorovaní posloužil Somet Binar 25x100.

Špatné počasí pokračovalo i na počátku nového roku. Během ledna se od domečku - observační základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) u Hvězdárny a Planetária v Hradci Králové (HPHK) - nepozorovalo vůbec, avšak následující měsíc byl přeci jenom maličko přívětivější. Přinesl jednu zcela jasnou noc a o dva dny později se na pár okamžiků otevřela inverzní poklička a ve škvírách mezi oblačností se podařilo pořídit pár snímků.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu + CCD 2-1600 + BVRI a pomocí montáže EQ-6, která nese 0.25-m f/4 reflektor + CCD ST7 + R. Vizuálnímu pozorovaní posloužil Somet Binar 25x100.

Počasí se nijak nepřekonalo a zachovalo si svoji zimní nevlídnou tvář. Stručně řečeno, od domečku - observační základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) u Hvězdárny a Planetária v Hradci Králové (HPHK) - se pozorovalo během tří nocí. Přičemž pouze jedna jediná byla jasná až do svítání.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu + CCD 2-1600 + BVRI a pomocí montáže EQ-6, která nese 0.25-m f/4 reflektor + CCD ST7 + R. Vizuálnímu pozorovaní posloužil Somet Binar 25x100.

Předposlední měsíc roku přinesl celkem pět nocí, během kterých se pozorovalo od domečku - observační základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) u Hvězdárny a Planetária v Hradci Králové (HPHK). Většinou byly mlhavé, plné nebeského slizu znepříjemňujícího výhled na oblohu, ovšem ta poslední, z 20. na 21. dne listopadu, vše vynahradila. Byla naprosto úžasná, čistá, klidná a s minimálním seeingem. Ve volných chvilkách mezi fotometrií se tak podařilo zachytit několik slabších komet pro astrometrické účely. Poprvé byla zaznamenána i kometa C/2012 S1 (ISON), která má v současnosti jasnost kolem 17,5 mag. Nenápadná mlhavá skvrnka však v sobě skrývá značný potenciál stát se velmi jasnou kometou! Perihelia dosáhne 28.listopadu 2013, a to ve vzdálenosti pouhých 0,012 AU! Takže pokud se nestane nic neočekávaného a bude se držet předpovědi, mohla by být viditelná i na denní obloze. Velmi optimistické očekávání, že? Držme palce tedy a nechme se překvapit.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu + CCD 2-1600 + BVRI a pomocí montáže EQ-6, která nese 0.25-m f/4 reflektor + CCD ST7 + R. Vizuálnímu pozorovaní posloužil nejvíce skládací 0.42-m f/5 reflektor (x81 a x162) na dobsonově montáži a Somet Binar 25x100.