Triedr 15x70

Nejen komety v Bělečku 3. 12. 2021

Poslední dobou nebylo moc příležitostí vyrazit pozorovat. Jedna se však naskytla ráno v pátek 3. 12. 2021. S fotografem Slávkem Macháčkem z Hradce Králové jsme se domluvili, že vyrazíme do Bělečka. Už ve čtvrtek jsme sledovali předpověď: český Aladin, polský model i meteoblue. Všechny modely slibovaly jasno a tak se i stalo. Podmínky byly obvyklé pro Bělečko, které je jen nedaleko od Hradce Králové a Pardubic. K ránu klesaly teploty k -4°C a pozorování znepříjemňovala vznikající námraza.

Hlavním cílem byla bezpochyby kometa C/2021 A1 Leonard. Je to první objevená kometa letošního roku a zároveň také nejjasnější. Nejlepší pozorovací období je právě teď na začátku prosince. Ráno 3. 12. 2021 navíc potkala jednu velkou kulovou hvězdokupu. Jak pravil jeden astronom z Liberecka (ve slušnějším přespisu): “Kvůli blbý kometě nebude vidět kulovka M3”. Naštěstí se těsně minuly, takže nikdo nebyl zklamán. Kulová hvězdokupa M3 předčila svojí jasností (6,2 mag) pomyslnou kometární návštěvnici (cca 6,5 – 7 mag). Vlasatice má akuálně rychlý pohyb po obloze, což bylo dobře znatelné vůči kulovce. Kometa Leonard nakonec pravděpodobně zůstane za optimistickým výhledem vývoje jasnosti (může ještě překvapit), ale i tak je velice pěkná. Hlavně její dlouhý a viditelný ohon ji pasuje dle mého názoru do pozice letošní vítězky.

C/2021 A1 Leonard + M3
“C/2021 A1 Leonard + M3” (PENTAX mod APSC, 300 mm, f4, 30s, ISO3200, 15 snímků + 52DF) autor: Miloslav Macháček

Další v pořadí byla krátkoperiodická 67P/Čurjumov-Gerasimenková, která se nachází v souhvězdí Raka. I když papírově méně jasná (cca 9 mag), subjektivně příliš nezaostávala za současnou premiantkou. Jen chvostík není tak dlouhý. Do třetice stálice C/2019 L3 ATLAS. Vzpomínáte? Pozoroval jsem ji už na jaře. Momentálně se nachází v souhvězdí Rysa a je o chloupek za předchozími dvěma. Má zřetelně menší komu. Následně jsem si vylámal zuby na 29P/Schwassmann-Wachmann, která po nedávných outburstech značně zdifůzněla. Poslední kometou byla 4P/Faye. V bohatém hvězdném poli souhvězdí Jednorožce nebyla až tak těžká.

V čase 4:34 nám udělal radost pěkný bolid, který proletěl zhruba z Honících psů do Panny. Po cestě prodělal několik výbuchů a rozpad. Já zahlédl jen závěr, ale Slávek viděl celý průlet. Velké štěstí, že se pohyboval zhruba v oblasti komety Leonard a Slávek ho tak zachytil svým Pentaxem. Slabší meteor pak prolétl nízko na jihu na pomezí souhvězdí Kompas a Hydra v čase zhruba 5:35.

Meteor 3.12.2021 4:34 + souhvězdí
“Meteor 3.12.2021 4:34” (PENTAX APSC, 11 mm, 15 s, ISO6400, f2.8) autor: Miloslav Macháček
Meteor 3.12.2021 4:34 + souhvězdí
“Meteor 3.12.2021 4:34 + souhvězdí” autor: Miloslav Macháček
“Složené snímky krajiny a meteoru” (krajina nafocena o cca 30 minut dříve) autor: Miloslav Macháček

Počkali jsme si ještě na svítání a mohli tak zahlédnou poprvé Mars po konjunkci se Sluncem. V triedru byl nízko nad pásem oblačnosti spatřen v čase 6:36, později byl rozeznatelný i pouhýma očima. Po chvíli (v 6:38) mě Slávek upozornil i na tenký srpek Měsíce, který byl naopak pod tímto pásem oblačnosti a vylézal zpoza stromů lesa. Měsíc byl v tu dobu starý 28,3 dne a do novu tak scházelo něco přes jeden den (4.12. 8:42). Byl to jeden z nejtenších srpků, jaký jsem kdy viděl.

Starý Měsíc dole a Mars nahoře (1,59 mag), nad Marsem je patrná hvězda 28 Lib (6,15 mag) (PENTAX FF, 300mm, f4, 1.6s, ISO1600) autor: Miloslav Macháček
Starý Měsíc dole a Mars nahoře (PENTAX FF, 300mm, f6.3, 2s, ISO1600) autor: Miloslav Macháček
Starý Měsíc (PENTAX FF, 300mm, f4, 1/10s, ISO800) autor: Miloslav Macháček
Starý Měsíc – výřez, autor: Miloslav Macháček

Na závěr ještě krátký timelapse východu Měsíce a Marsu (autor Miloslav Macháček).

 

Celkově se pozorování podařilo a vstávat v 2:40 stálo za to. Slávkovi tímto děkuji za příjemnou společnost a poskytnuté fotografie.

 

MHV

Astronomické setkání “MHV” v Zubří

Pražská pobočka ČAS pořádala v termínu 30. 9. – 3. 10. 2021 tradiční setkání amatérských astronomů s názvem MHV (neboli Mezní hvězdná velikost). Po odmlce se opět vrátila do areálu Jasenka v Zubří nedaleko Nového Města na Moravě.

Panorama pátek

Setkání jsem absolvoval až od pátku 1. 10. a společnost mi dělal kolega Martin Weszter z Pardubic. Uvítalo nás krásné počasí. Po ohlášení na recepci byl čas vybalit dalekohled na louku, která tvoří “náměstí” celého areálu.

Páteční noc nebyla sice ani z daleka ideální, ale byl jsem rád, že se vůbec dalo pozorovat. Byla značná vlhkost a ani seeing při pohledu na planety Jupiter a Saturn příliš nespolupracoval. Jasoměr SQM-L nejčastěji ukazoval hodnoty do 21,1. Při setkání je běžné, že se chodí koukat ke kolegům a tak se u mého dalekohledu zastavovali kolemjdoucí. A naopak jsem se občas prošel po louce a vyzkoušel pohled do jiných přístrojů. A že se jich tentokrát sešlo. Nejčastěji jsem odbíhal k sousednímu Go-To dobsonu 16″ SkyWatcher Vaška Uhlíře. Koukalo se nejčastěji na známé vypalovačky, vítězily tzv. Řasy v souhvězdí Labutě. Došlo i na komety. Vidět byla 67P/Čurjumov-Gerasimenková (známá z mise sondy Rosetta) a hlavně 29P/Schwassmann-Wachmann, která po sérii outburstů zjasnila pod jedenáctou magnitudu. Po půlnoci se nasunula oblačnost a pozorování ukončila.

V sobotu dopoledne proběhla oblíbená prohlídka techniky. Ta se nakonec protáhla na tři hodiny. Bylo se opravdu na co dívat. Níže je ochutnávka.

Pro mě byly zajímavé úpravy techniky, kterou používám. Konkrétně v oblasti vyhřívání. Rosa dokáže pěkně potrápit. V zimě bude na realizaci bastlení čas.

Odpoledne naplnily přednášky Josefa Ladry a Martina Myslivce. Pepa představil do nejmenších detailů dalekohled Unistellar eVscope, který spadá do kategorie EAA (Electronically Assisted Astronomy). Velice zjednodušeně: pozorovatel nesleduje přímo světlo objektu, ale obraz je promítán v elektronickém OLED okuláru (tedy ne on-line, ale zpracovaný ze světla pochytaného za určitý čas). Ač jsem byl nejprve skeptický k takovému systému, má své nesporné výhody a i reálný pohled v noci měl něco do sebe. Pro mě velké překvapení a zajímavá zkušenost. Martin přiblížil stavbu montáže a dalekohledu pro hvězdárnu v Jindřichově Hradci. Dost informací lze najít na jeho webu, ale slyšet příběh zrodu na živo byl velký zážitek. Martin je opravdový mistr hned několika oborů – doslova neuvěřitelné. Škoda, že v Jindřichově Hradci mají údajně velký problém v politické rovině a hrozí zmaření vynaloženého úsilí a peněz. Takové zařízení si zaslouží maximální využívání.

Večerní pozorování začalo velmi nadějně. Včerejší rosení bylo minulostí. Oblohu však kazil jakýsi opar a vysoká oblačnost. Seeing byl přinejlepším průměrný. V takových podmínkách při pozorování planety Jupiter naplno předvedly svoji převahu špičkové apochromatické refraktory. Mirkův olejový FL triplet TEC 160mm f7 a na montáži Jana Zahajského byla novinka od ISTAR Phantom – triplet 140mm f6,5. Obraz ostrý jak břitva. Také fotografové nezaháleli. Bohužel se občas stalo, že z neopatrnosti některých účasníků kazila světla automobilů pohodu na place. Tuto druhou noc jsme více pozorovali slabší DSO, ale nikoliv extrémně slabé. To obloha neumožňovala. Nejslabší byla asi planetární mlhovina Jones 1 v souhvězdí Pegase. Z kraje noci jsem se pokoušel o kometu 6P/d’Arrest nízko ve Střelci, ale neuspěl jsem.

V neděli proběhla burza, kterou jsem ale vynechal a udělal na hodinku procházku na nedalekou Pohledeckou skálu. Nízká oblačnost mi bohužel neumožnila výhled do okolí. Cestou zpět jsem objevil stopu Járy Cimrmana. Po obědě už byl čas návratu domů.

Celkově hodnotím akci velmi vysoko. MHV jsem absolvoval podruhé a konečně se dalo pozorovat (před dvěma roky v Brdech – Věšíně to byl MegaHydroVíkend). Panuje zde přátelská atmosféra, člověk se dozví spoustu zajímavých informací a nebo se osobně setká s lidmi, které zná jen z virtuálního prostoru Astro-fóra. Dle informace od organizátorů byla kapacita naplněna a přijela bezmála devadesátka astronomů a jejich rodinných příslušníků. O prestiži svědčí již 27. pokračování této akce a třeba i návštěva předsedy ČAS prof. Heinzela nebo ředitele pražského Planetum Mgr. Rozehnala. Kolektivu organizátorů (Jaromír Jindra, Martin Černický, Jan Zahajský) patří velký dík.

 

 

NLC_2 3.7.2021

Pozorování 3. a 4. července 2021

Jelikož Měsíc vychází v tento čas až ráno, vyrazil jsem opět z dalekohledem na Tranecký kopec u Černilova. Podmínky tentokrát spíše podprůměrné až bídné, ale to mi radost nezkazilo. Hlavně, že vyšla předpověď modelu Aladin a částečně zamračená obloha z večera se později vymetla.

Po příjezdu na místo v cca (22 hodin) jsem si připravil dalekohled. Na západě mi jasně svítila Venuše. Po chvíli se tam objevila oblačnost, která byla nějaká podezřelá. Byla to oblaka NLC. Nečekal jsem, že budou takto na západě. Zasahovala do výšky cca 10° nad obzor a s postupujícím soumrakem opravdu zářila. Zrcadlovku jsem sebou neměl, tak jen nekvalitní momentky mobilem. Na některých je vidět zapadající Venuše a tak si lze udělat obrázek v jakém směru se nacházely.

Tranecký kopec 3.7.2021 NLC_1 3.7.2021 NLC_2 3.7.2021 NLC_3 3.7.2021

Kolem 23. hodiny se dá již trochu pozorovat dalekohledem, ale tma to ještě není. Supernovu SN 2021pfs jsem musel oželet. Souhvězdí Panny je ve směru HK a to je z tohoto místa bez šance. Z domu jsem měl připraven soupis DSO z katalogu NGC, která jsem si chtěl odpozorovat a zaplnit několik z mnoha prázných míst v mém seznamu. V Labuti jsem pozoroval otevřené hvězdokupy NGC 7086, NGC 7067, planetární mlhoviny NGC 7008 a NGC 6833. V Kefeovi otevřené hvězdokupy NGC 7142, NGC 6939 a NGC 7129 (s viditelnou mlhovinou) a galaxii NGC 6951. V Draku galaxie NGC 6689, NGC 6651, NGC 6654A a NGC 6869. V Pegasu galaxie NGC 7217 a 7448. Komety tentokrát zůstaly stranou. Pokus o C/2020 PV6 PANSTARRS nevyšel. Kolem jedné hodiny raní začala zlobit rosa, tak jsem to zabalil.

V neděli 4. července se na Slunci ještě nacházela pěkná velká skvrna s označením AR2835. Bohužel se již blíží k okraji a brzy zapadne.

Slunce 4.7.2021 AR2835 4.7.2021

Večer ještě větší NLC než včera. Nacházela se od západu po severozápad a výrazná část zasahovala do výšky 30 až 40 stupňů nad obzor, slabší ještě výš. Tentokrát zrcadlovkou na stativu, ale bohužel jsem si nedal pozor a trochu se klepal. A ani ostření nebylo nejlepší… 🙁

NLC 4.7.2021 NLC_2 4.7.2021