Kvadrantidy 2023

Kvadrantidy 2023

Ačkoliv byla předpověď počasí celkem nejistá, přesvědčil mě Slávek Macháček, že bychom měli zkusit vyrazit pozorovat první meteorický roj roku 2023 – Kvadrantidy.

Jako pozorovací místo bylo dohodnuto Bělečko, což se ukázalo jako šťastná volba. Slávek byl na místě už kolem jedné ranní, já se připojil chvíli po čtvrt na pět. Využil jsem, že Bělečko je na trase do práce do Pardubic a zrovna jsem potřeboval jet autem. V Černilově mě čekalo před odjezdem důkladné oškrábání všech oken auta neboť namrzající mlha vše přikryla. Sotva jsem viděl na obloze pár nejjasnějších hvězd. Slávek však hlásil dobré podmínky v Bělečku, tak jsem nabyl trochu optimismu. A opravdu, před příjezdem do Třebechovic úplná změna. Co příliš nehrálo do karet, byl rušící svit téměř úplňkového Měsíce. Alespoň, že zapadal a radiant Kvadrantid se nacházel slušně vysoko na východě v souhvězdí Pastýře. Název Kvadrantidy je odvozen od již zaniklého souhvězdí Zadní kvadrant. “Ostré” maximum tohoto roje bylo předpovězeno zhruba na pátou hodinu ranní a bylo pozorováním potvrzeno. Slávek napočítal celkem 42 meteorů, z toho 3 z jiných rojů a jeden sporadický. Já jsem je přímo nepočítal, ale odhaduji to na 10 -15 kousků, několik bylo velmi pěkných. Bohužel čas utekl velmi rychle. Před šestou jsem musel odjet do zaměstnání, Slávek vydržel do svítání. Za zmínku ještě stojí, že během této noci ( z 3. na 4. 1.) proběhla konjunkce Měsíce a Marsu. A také už nám potěšitelně zjasňuje parádní kometa C/2022 E3 (ZTF), toho času v souhvězdí Severní koruny. O té snad příště.

Autor fotografií je Miloslav Macháček.

 

 

 

 

 

 

Částečné zatmění Slunce 2022

Částečné zatmění Slunce 2022

Jako nemálo astronomů jsem měl i já poznamenané v kalendáři datum 25. 10. 2022. Částečné zatmění Slunce není úplně častá záležitost. Loni jsem úkaz zprostředkoval dětem v MŠ Černilov. A další bude až 29. března 2025 a to ještě mnohem méně výrazné. Letos jsem  si vzal dovolenou a počítal s pozorováním od našeho domu. Dcera Adélka nemusela do školy (ředitel školy prodloužil podzimní prázdniny) a tak neprošvihla ani druhé zatmění Slunce na našem území ve svém životě. O loňském jsem se zmínil a další předchozí v roce 2015 ještě nebyla na světě. Nakonec se připojil ještě Slávek Macháček. Velkou otázkou bylo počasí. Předpověď oblačnosti pro Černilov byla poměrně špatná a měla se spíše zhoršovat. Přesto jsem věřil, že se nějaká okna udělají. Asi proto, že se mi nechtělo někam cestovat. 🙂

Ráno to vypadalo celkem nadějně. Cvaknul jsem si Slunce ještě než dorazil Slávek a mohl tak vidět aktuální stav slunečních skvrn.  Dalekohled Skywatcher ED 100 f/9 (ohnisko 900mm) na výstupu opatřen herschelovým hranolem jsem posadil na azimutální montáž AZ-4. Pro focení Slunce ve viditelném světle a s krátkými časy je to dostatečné, ale ne zrovna pohodlné. Slávek přivezl svoji rovníkovou montáž NEQ-6, která je mnohem pevnější a hlavně dokáže sledovat objekt. Povedlo se ji i celkem dobře ustavit a tak ruční korekce během zatmění proběhla asi jednou až dvakrát. To byla tedy foto sestava. Na vizuál jsem vzal triedr Celestron SkyMaster 15×70, upevnil ho na fotostativ a vybavil dvěma zbastlenými filtry. Vlastně nebyly ani vyrobeny pro tento binokulár. Trochu “punk” řešení, ale funkční. Naštěstí nefoukalo… 🙂 Zvětšení 15x stačilo i na rozlišení trojice drobných skvrnek, které byly blíže středu naší mateřské hvězdy. Slávek ještě přivezl ochranné brýle z amerického zatmění z roku 2017. A počasí? Začátek úkazu se nesl v hledání slunčního kotoučku v mracích. Zhruba 10 minut před maximem se ale začaly objevovat větší díry v mracích a závěr jsme pozorovali prakticky bez vyrušení. Byl to až nečekaný fofr, jak poslední kousek tmavého Měsíce mizel pryč. Celkově pozorování a focení hodnotím kladně, zvlášť s ohledem na tu příšernou předpověď počasí.

Následuje galerie snímků Miloslava Macháčka. Tímto mu děkuji za jejich poskytnutí.

 

 

Mezivrší – 2. září 2022

Mezivrší – 2. září 2022

Na pátek 2. 9. slibovala předpověď několika modelů postupné vyjasnění, a tak jsme se rozhodli vyrazit na hřeben Orlických hor. Sice se Měsíc blížil k první čtvrti, ale nacházel se nízko nad obzorem a zapadal brzo, konkrétně v 22:07.

Na parkoviště pod Komářím vrchem jsem dorazil chvíli po půl deváté a začal pomalu vybalovat techniku. Za chvíli dorazil Martin Myslivec a odemkl bránu. Postupně se sjížděli další účastníci. Bylo nás nakonec šest: já, MMys, Martin Weszter, Lenka Rutteová, Slávek Macháček a Pavel Velínský. Na place se sešli dva 40cm dobsony, 20cm Cassegrain na iOptron CEM40 montáži a navíc několik fotoaparátů na různých montážích fotilo. Obloha postupně tmavla. Hodnoty našich jasoměrů SQM-L se pohybovaly v rozmezí kolem 21,2 – 21,3 MSA. Tedy slušné hodnoty, ale špička to nebyla. Mléčná dráha samozřejmě zářila, je to velký rozdíl oproti domácí obloze v nížině u měst.

Tentokrát jsem nedělal žádné náročnější pozorování, spíše jsme projížděli jasné DSO objekty. Musím přiznat, že přes léto jsem toho moc nenapozoroval a oko vypadlo z tréninku. Ani komety nemají teď silné období. Pozoroval jsem jen jednu C/2022 E3 ZTF, která by na začátku roku 2023 mohla dosáhnout hranice viditelnosti i pouhým okem. Během noci moc nefoukalo a vlhkost byla  vysoká. Vše se značně rosilo a znepříjemňovalo pozorování a focení. Do pohotovosti se dostal fén (12V) a vyhřívací pásky.

Planety teď mají dobré pozorovací období, tak nemohly uniknout naší pozornosti. Bohužel tolik potřebný seeing nepřál. Jeho slovní hodnocení by se dalo vyjádřit slovy jako špatný – mizerný – darebný až katastrofální. Hlavně v  Cassegrainu jsme přesto pozorovali stín měsíce Io na Jupiteru a později i opuštění samotného Io prostoru před planetou. V MMysově dobsonu jsme později viděli u kraje i velkou rudou skvrnu (GRS). Saturn nemohl nabídnout za těchto podmínek nic zajímavého. Taktéž Mars seeing nehezky “znetvořil”, doslova jakoby plaval v řece. O albedových útvarech nemohlo být řeči. Prohlédli jsme si taktéž kotoučky planet Uran a Neptun.

Během noci potěšily prolétající meteory a nebylo jich málo. Jeden opravdu pěkně jasný (bohužel krátký) zaznamenal Slávek v čase 22:44 na svůj Pentax. Proletěl souhvězdím Kozoroha. Nad severním obzorem se objevilo také světelné záření atmosféry tzv. airglow, viditelné slabě i pouhýma očima.

Messierův maraton u rozhledny Boika

Messierův maraton u rozhledny Boika

Letos v březnu panovalo dlouho jasné počasí. Bylo potřeba ho nějak využít. Vznikl nápad na pokus o co největší počet pozorovaných objetků z katalogu pana Messiera během jedné noci tzv. Messierův maraton. Na to je ideální doba v období kolem březnového novu.

Bohužel nebylo jisté, že až do novu vydrží jasno a tak jsme naplánovali noc z pátku 25. 3. na sobotu 26. 3.. Měsíc měl vycházet před půl čtvrtou ve fázi 36%. K ideální situaci tedy kousek chyběl. Navíc už během pátečního dne byl zřetelný zákal a průzračnost jaká panovala ještě před několika dny byla pryč. S kamarádem Martinem Weszterem jsme zvolili pozorovací místo u rozhledny Boika nedaleko Nasavrk v Železných horách. Je to už poměrně vysoko (527 m n.m.), špatný severní směr (města Slatiňany, Chrudim, Pardubice, Hradec) v tomto případě nevadil. Navíc po dokončení obchvatu Chrudimi a Slatiňan je cesta k Boice velice rychlá.

Jelikož to byl náš první maraton, byla potřeba alespoň základní příprava. Výborně posloužila tabulka Aleše Majera z KaL, kterou vytvořil v roce 2014. Na lov jsme přijeli s dobsony 40cm a 30 cm a dále pak s triedry 15×70 a 20×80. K Boice jsem pro jistotu dorazil už okolo 18:20 a Martin nedlouho po mně. Udělali jsme několik dokumentačních snímků a připravili techniku. Společnost nám dělali ještě poslední návštěvníci rozhledny a také místní traktorista, který při každém průjezdu zvířil prach na cestě. Však jsme ho prokleli do desátého kolene.

Začalo pozorování ještě za soumraku. Byl vynikající seeing. Lepší jsem nezaznamenal za celou zimu. V trapézu Velké mlhoviny v Orionu jasně přímým pohledem viditelné hvězdy E a F (19:15). Taktéž slabý souputík jasného Síria naprosto čistě viditelný při zvětšení cca 200x (19:17). Tím byl odstartován vytrvalostní závod. Zkušenější vědí, že největší oříšky soumrakové večerní oblohy leží nízko nad obzorem a jsou to galaxie M77 a M74. Teoreticky snažší M77 jsem dlouho zkoušel vykoukat na světlém pozadí, ale nedokázal jsem se přesvědčit, že galaxii rozliším. O M74 jsem se ani nepokoušel. První dílčí neúspěch byl na světě, ale nemohl mi zkazit náladu. Galaxie v Andromedě M31 je sice obvykle snadná, pokud vám ale v cestě překáží rozhledna, stává se obtížně pozorovatelnou. Musel jsem tedy dobsona přestěhovat na cestu (snad si už dá traktorista pohov). Pak jsme ještě svedli poměrně nečekaný tuhý boj o galaxii M33. Prach v atmosféře nepříjemně rozptyloval světelné znečištění a to znamenalo světlé pozadí. Dobson selhal. Pomohl triedr, který tuto plošně velkou (ale slabší) galaxii nakonec ukázal. Někdy v tuto dobu nás přijel na chvíli morálně podpořit kolega Martin (nick Astroforum: gunaroid) se svým dvouletým synkem Toníkem. Bylo to milé setkání. V čase 20:53 jsme zaregistrovali přelet ISS, jehož známý H tvar jsem v dobsonu chvíli sledoval než stanice zaplula do zemského stínu. Hledání dalších objektů pokračovalo bez větších přestávek. Nespěchali jsme a občas jsme porovnávali obrazy většího a menšího sourozence z dílny Explore Scientific. Pod souvězdím Lva jsme zaregistrovali velice pěkný pomalý meteor s jasností podobnou jasu Venuše. Letěl z východu na západ a hodiny ukazovaly 21:26. Dráha bohužel nebyla dlouhá nebo jsme spíš nezachytili začátek. Ačkoliv hlavním cílem noci byly DSO z katalogu “M”, zalogoval jsem do svých záznamů i několik nových NGCček. První větší pauza na občerstvení byla před půlnocí. To už je pozorovatel za půlkou a čeká, až se ukáže jen nízko nad jihem vystupující M83 v Hydře. Během této etapy se obyčejně ještě přidá dalších 11 kousků na východě a nastává pauza. Po zápisu času u M39  (1:10) jsem provedl měření jasu oblohy. Úžasných hodnot jsme se podle očekávání nemohli dočkat – SQM-L v zenitu maximálně 21,11 mag/arsec2. Následně jsme se dali do klábosení. Začala se ozývat únava a také zima. Martin W. se rozhodl k návratu domů a ve 2:15 odjel. Já si trochu sklopil sedačku v autě a v krkolomné poloze si do půl čtvrté zdřímnul. Pomohlo mi to. Musím také pochválit péřovou bundu od Rakoncaje (Sir Joseph), která odvedla dobrou práci. Už poněkolikáté. Na tělo mi zima nebyla, horší je to klasicky od nohou. Ale vydržel jsem. Teď bylo zapotřebí trochu zabrat. Měsíc přeci jen zase ubral z kontrastu oblohy. Kolikrát jsem měl problém s orientací, neboť i běžně viditelné hvězdy mizely. Navíc začalo svítat. Třiadvacet Messierů se mi ráno podařilo zaznamenat, osm uniklo. Poslední M6 má čas 4:33. Ve 4:41 vykoukla Venuše, bylo definitivně po boji. Přesně v pět jsem měl sbaleno a odjezd.

A výsledky? Číslo je stejné jako dres hokejové legendy Wayna Gretzkyho – 99! Stovka odolala. Leda bych si započítal M0 alias Měsíc. 🙂 Je to první pokus a to skóre beru. Musím napsat, že mě to bavilo. Především první půlka. Ráno už je náročnější. Věřím, že kdyby byl Měsíc o dva dny starší, přidal bych ještě několik kousků. Taktéž z večera je za výborných podmínek reálné galaxie M77 a M74 vidět. Určitě bych chtěl dát v budoucnu opáčko.

1 M42 19.15 dobson 40cm 41 M64 22.15 dobson 40cm 81 M19 03.46 dobson 40cm
2 M43 19.25 dobson 40cm 42 M95 22.26 dobson 40cm 82 M80 03.48 dobson 40cm
3 M79 19.31 dobson 40cm 43 M96 22.26 dobson 40cm 83 M62 03.50 dobson 40cm
4 M31 19.38 15×70 44 M105 22.28 dobson 40cm 84 M8 03.52 dobson 40cm
5 M32 19.46 dobson 40cm 45 M65 22.33 dobson 40cm 85 M11 03.55 dobson 40cm
6 M110 19.46 dobson 40cm 46 M66 22.33 dobson 40cm 86 M26 03.57 dobson 40cm
7 M33 20.19 15×70 47 M68 22.35 dobson 40cm 87 M16 04.00 dobson 40cm
8 M45 20.20 15×70 48 M104 22.43 dobson 40cm 88 M17 04.00 dobson 40cm
9 M93 20.22 15×70 49 M99 22.49 dobson 40cm 89 M18 04.01 dobson 40cm
10 M103 20.36 dobson 40cm 50 M100 22.49 dobson 40cm 90 M24 04.02 dobson 40cm
11 M52 20.41 dobson 40cm 51 M98 22.50 dobson 40cm 91 M21 04.06 dobson 40cm
12 M34 20.45 dobson 40cm 52 M84 22.52 dobson 40cm 92 M20 04.06 dobson 40cm
13 M1 20.51 dobson 40cm 53 M86 22.52 dobson 40cm 93 M23 04.08 dobson 40cm
14 M76 20.55 dobson 40cm 54 M87 22.52 dobson 40cm 94 M25 04.12 dobson 40cm
15 M78 20.58 dobson 40cm 55 M89 22.53 dobson 40cm 95 M22 04.16 dobson 40cm
16 M41 20.59 dobson 40cm 56 M90 22.55 dobson 40cm 96 M28 04.18 dobson 40cm
17 M46 21.03 dobson 40cm 57 M58 22.59 dobson 40cm 97 M15 04.22 15×70
18 M47 21.03 dobson 40cm 58 M59 22.59 dobson 40cm 98 M7 04.30 dobson 40cm
19 M36 21.06 15×70 59 M60 22.59 dobson 40cm 99 M6 04.33 dobson 40cm
20 M37 21.06 15×70 60 M88 23.01 dobson 40cm 100 M2 negativní
21 M38 21.06 15×70 61 M91 23.01 dobson 40cm 101 M69 negativní
22 M50 21.08 dobson 40cm 62 M85 23.17 dobson 40cm 102 M54 negativní
23 M48 21.11 dobson 40cm 63 M49 23.24 dobson 40cm 103 M75 negativní
24 M44 21.12 15×70 64 M61 23.26 dobson 40cm 104 M72 negativní
25 M67 21.15 dobson 40cm 65 M83 00.12 dobson 40cm 105 M73 negativní
26 M81 21.17 dobson 40cm 66 M13 00.17 dobson 40cm 106 M70 negativní
27 M82 21.17 dobson 40cm 67 M57 00.21 dobson 40cm 107 M30 negativní
28 M35 21.21 15×70 68 M92 00.22 dobson 40cm 108 M55 negativní
29 M109 21.30 dobson 40cm 69 M5 00.49 dobson 40cm 109 M74 negativní
30 M40 21.33 dobson 40cm 70 M56 00.51 dobson 40cm 110 M77 negativní
31 M97 21.37 dobson 40cm 71 M29 00.55 dobson 40cm
32 M108 21.37 dobson 40cm 72 M12 00.58 dobson 40cm
33 M51 21.40 dobson 40cm 73 M10 00.59 dobson 40cm
34 M63 21.41 dobson 40cm 74 M14 01.05 dobson 40cm
35 M101 21.46 dobson 40cm 75 M107 01.08 dobson 40cm
36 M106 21.51 dobson 40cm 76 M39 01.10 dobson 40cm
37 M94 21.51 dobson 40cm 77 M4 03.37 dobson 40cm
38 M102 22.05 dobson 40cm 78 M27 03.40 dobson 40cm
39 M3 22.10 dobson 40cm 79 M71 03.41 dobson 40cm
40 M53 22.12 dobson 40cm 80 M9 03.45 dobson 40cm