Ve středu večer 5.května se nám trochu vyjasnilo a tak jsem se rozhodl, že také zkusím “odlovit” Merkura. Inspirací mi byl a to doslovně, článek našeho člena Martina Procházky. Vyrazil jsem před západem Slunce k Černilovu na Tranecký kopec. Myšlenka byla vyfotit zde i západ Slunce, ale mraky byly proti. Nad západem stála hradba, která se příliš nikam nehnula. Tak jsem řešil akorát problém se silným větrem a zimou. Na květem velmi netypickou. Zhruba po 45 minutách po západu Slunce už bylo dostatečně šero na to, abych se pokusil začít hledat Merkura. Díky větru bylo velmi čisté nebe. A tak jsem najednou spatřil něco nad západem. Bylo to na Merkur v té době příliš nízko a moc jasné. Byla to Venuše. Věděl jsem, že tam někde může být. Ale čekal jsem ji níže k obzoru. Po chvíli zapadla do hradby z mraků.
Tím jak se více šeřilo a začalo na obloze přibývat více jasných hvězd, nad západem vykoukl i Merkur. Jak je vidět z prvního snímku nacházel se velmi vysoko nad obzorem na svoje poměry. Postupem času Merkur klesal k obzoru a blížil se hradbě mraků. Jak je vidět na druhém snímku. Tím se také moje pozorování blížilo ke konci a jelikož byla opravdu velká zima s radostí jsem vyrazil k domovu.
