Srpnový nov byl již minulostí a blížilo se maximum roje Perseid. Nejvyšší čas vyrazit pozorovat pod noční oblohu. Relativně slušné podmínky slibovala středa 11. 8. 2021…
Původně jsem chtěl vyrazit do oblasti Deštného v Orlických horách (Šediviny nebo Jedlová), ale Martin Myslivec na astro-fóru napsal o úmyslu jet na Mezivrší. Nově je zde vyjednán přístup na plochu parkoviště a Martin jej za oblast Hradce Králové zaštiťuje (další klíč má Kamil Fryš z Chocně). Nebylo co řešit, Mezivrší je přeci jen tmavší místo.
Když jsem se večer kolem 21. hodiny blížil na místo, na západě mi udělal radost tenký srpek Měsíce a kousek pod ním jasná Venuše. Na parkovišti už techniku vybaloval Martin Myslivec a Slávek Macháček mj. další výborný fotograf. Později ještě dorazili Martin Weszter z Pardubic a Jirka Mrázek ze Žamberka. Bylo nás tedy pět a spousta různé techniky. Pozorování zajišťovaly tři dobsony a navíc Martin Weszter vzal velký binokulár TS 20×80 s možností použití UHC filtru. Kromě mého dobsonu s průměrem 400 mm, Martin Myslivec přivezl další čtyřstovku, tentokrát od SkyWatcher a navíc s GoTo. Po té co ji pro jednoho kolegu opravoval, provedl ten večer ostrý test. Je to obří kus “nábytku”. Ještěže měl dodávku a další pár rukou k dispozici na složení. Třetí dobson byla moje bývalá 300 z dílny Libora Němce (Elbi). Jirka Mrázek ji ale dopřál dalších vylepšení, nechal nově pokovit zrcadlo a aktivně používá poncetovu plošinu a také velkou 2″ binohlavu. Fotografické techniky bylo ještě víc. Martin Myslivec snímal Canonem 6D na kompaktním AstroTracu TT320X-AG. Slávek provozoval dokonce dvě sestavy. Jeden Pentax umístil na těžkou montáž EQ6 a druhý na cestovní SW Star Adventurer. Jirka svůj Olympus našrouboval na NanoTracker. Všechny tyto uvedené aparáty se snažily zachytit padající meteory. Martin Weszter svoji sestavu dalekohledu ED 80, kamery, pointéru a montáže iOptron CEM40 namířil na galaxii M31.
Bohužel počasí nebylo úplně ideální, podmínky trefně popsal Martin Myslivec na astrofóru. Já si připravil k pozorování aktuální seznam jasnějších komet, a pár drobností k tomu. Bohužel Stellarium v mém notebooku vyžadovalo pro najití blazaru BL Lac (na jehož zjasnění nás na setkání upozornil Miloš Boček) připojení k internetu a tak jsem toto pozorování neuskutečnil. To samé bylo s aktuálním zjasněním novy RS Oph. Komety se mi tentokrát z velké části dařilo pozorovat. Ve 22:45 jsem zaznamenal první C/2020 PV6 PANSTARRS v souhvězdí Herkula (cca 14 mag), o půlnoci další PANSTARRSku C/2017 K2 také v Herkulu (cca 13 mag), v 1:53 krátoperiodickou 67P/Čurjumov-Gerasimenková v Rybách (cca 13,5 mag), v 2:05 4P/Faye v Býku (cca 11,5 mag) a v čase 2:40 C/2019 L3 ATLAS ve Vozkovi (cca 11,5 mag). Ráno už jsem nedokázal detekovat 15P/Finlay.
Po té co Martin Myslivec překonal počáteční problémy s ustavením GoTo dobsona, začal nás zásobovat nevšedními výhledy na známé DSO. Jelikož v jeho zázračném kufříku má vesměs špičkové příslušenství, pohled například na Řasy v 31 mm Nagleru s OIII filtrem (a samozřejmě koma-korektorem) byl úžasný. Takových objektů byla celá řada. Martin neúnavně sypal do ručky dalekohledu další požadavky a systém GoTo je statečně plnil. Snad se tedy oprava ovládání zdařila. Jedním z vrcholů bylo pozorování planet. Martin vsunul do výtahové šachty 4 mm Naglera, který dával zvětšení 450x. Při tomto velké zvětšení spolehlivě tracking dalekohledu udržel planety Jupiter a Saturn v zorném poli. Velká výhoda poháněného dobsonu a velká paráda. Seeing byl velmi slušný. Martin jen litoval, že doma zapomněl ADC. Přeci jen při tomto zvětšení byly znatelné barevné lemy. Velmi pěkné byly planety také v Jirkově třístovce, binohlava má svoje kouzlo, byť zvětšení už nebylo tak velké. Kdo chtěl otestovat pevnost svých rukou, mohl využít bezmála 2,5 kg binokulár 20×80. Odměnou mu byly krásné přehlídky Mléčné dráhy a jasnějších DSO.
A samozřejmě i meteory létaly, přestože maximum roje Perseid byl až následující noc. Většinou však méně jasné. Snad se nějaké podařilo zaznamenat pracující technikou. Spadl však jeden krásný bolid v čase 1:18, jehož stopa byla patrná i nějakou dobu pro průletu. Promítal se nám nízko severním směrem do souhvězdí Velké medvědice. Na tento směr však objektivy nemířily, tak zůstal pravděpodobně nezaznamenán. Perseidu zaznamenal Jirka Mrázek hned z kraje noci a fotku mi pro tento článek laskavě poskytl. Bohužel to není ta jasná stopa (záblesk družice?), ale najdete ji v Mléčné dráze. Tím bych mu chtěl, jakožto i všem ostatním, za příjemně strávenou noc poděkovat.
Edit 25. 8. 2021:
Po zaslání uvedené fotky v originální velikosti pro případné uveřejnění v Povětroni v ní Miloš Boček objevil aktuální novu RS Oph v souhvězdí Hadonoše. Ta byla v té době relativně krátce po outburstu a mohla mít kolem 5,5 mag. Tuto novu jsem měl tenkrát taky v plánu pozorovat, ale nevyužil jsem několika krátkých oken v oblačnosti a pak brzy zapadla za obzor. Miloš ji označil ve výřezu, který uvádím níže. Kdo chce, může ji zkusit najít sám na větší fotografii. Malá nápověda, je kousek nad oranžově nasvícenou oblačností.
