… aneb “Od komety století po interstelární vlasatici”…
Mojí první pozorovanou kometou byla slavná “kometa století” C/1995 O1 (Hale-Bopp). Ukázala mi ji moje babička, když jsem trávil víkend u prarodičů v Třesovicích. K pozorování nebyl potřeba žádný dalekohled, neboť jasnost dosahovala záporné magnitudy. To bylo někdy na jaře roku 1997, nejspíše duben. To jsem si ještě nedělal poznámky. Vlastně jsem tenkrát netušil, že za hezkých pár let budu mít amatérskou astronomii jako svého koníčka…
… až přišel konec roku 2014. Měli jsme krátce dostavěný domek v obci Černilov u Hradce Králové, očekávali narození dcerky. Věděl jsem, že chci ukončit “kariéru” v malém fotbale, který jsem hrál soutěžně přesně 20 let. Vesmír mě zajímal, navštívil jsem párkrát hradeckou hvězdárnu, začal jsem hltat základní teorii. Bavilo mě to. Rozhodnuto, astronomie bude mým koníčkem, jdu do toho naplno. Potřebuju dalekohled. Ale jaký? Správný dalekohled je přeci trubka na trojnožce. Omyl! Naštěstí jsem dal na rady zkušených na www.astro-forum.cz a pod stromeček vybral plnotubus, průměr zrcadla 20cm, dobsonova montáž od Sky Watcher. Parádní první univerzální pozorovací dalekohled pro začátečníky. Věděl jsem zhruba, co od toho očekávat a hlavně nemít přehnaná očekávání (pozorované objekty nejsou stejné jako na fotografii). Hlavně se obalit trpělivostí a začít sbírat zkušenosti. Dneska už se tomu směji, ale bylo potřeba si těmi neúspěchy projít. Trvalo, než jsem našel sám “double cluster”. Ale ta radost potom! A pak M31, M110 … a kde je M32? Netušil jsem, že údajná M110 je ve skutečnosti M32 a M110 je kousek vedle mnohem méně nápadná. Tedy tenkrát, dneska jsou to všechno vypalovačky. Ale zpátky ke kometám. Toho času zářila vánoční kráska C/2014 Q2 (Lovejoy). Naštestí byla dostatečně jasná i pro takového eléva jako jsem byl já a mohl si ji užít. V tu dobu jsem si ale potřeboval odpozorovat nejprve ostatní základní objekty – planety, Messiérův katalog, později Caldwell a jasnější NGC. Komety mi přišly komplikované, hýbaly se potvory (tiskl jsem si tenkrát mapy na papír), často jsou difůzní a nejsou dobře vidět.
Jak jsem pomalu získával zkušenosti, přišla potřeba dokoupit větší triedr (obyčejný, ale celkem výkonný SkyMaster 15×70) a po dvou a půl letech také došlo k zvětšení apertury dobsona. Sériový výrobek Sky Watcher šel dalšímu majiteli a u sebe jsem přivítal překlížkový skládací tubus z dílny, dnes již bohužel nebožtíka, Elbiho (Libora Němce) se zrcadlem o průměru 30cm od p. Drbohlava. Byl jsem několikátý majitel, ale to mi nevadilo. Dobastlil jsem nějaké drobnosti (ohřev sekundáru a hledáčku, výměna “pavouka”) a mohlo se pozorovat. Skok v dosahu to byl znatelný. Někdy v tu dobu jsem začal číst pravidelná měsíční Kometární okénka od kometárního experta Vica na stránkách kolegů z Liberecka. Najednou mi ta proměnnost komet přišla zajímavá a začal jsem se na ně soustředit. Svědomitě jsem si vedl základní poznámky o pozorování a také tabulku s pozorovanými kometami, což mi umožnilo mít stálý přehled o počtech včetně dalších informací jako je třeba pozovací lokalita. Když jsme s manželkou vybírali pozemek pro stavbu domku, vůbec jsem netušil jak šťastnou ruku s ohledem na pozorovací místo budu mít. Není sice na samotě na kopci, ale je celkem slušně vidět do všech směrů. Hlavně na jih a východ, sever ujde, západ je horší. Je to sice v obci, příměstská obloha, kde můj pesimistický jasoměr SQM-L v zenitu neukáže vyšší hodnotu než tak 20,9 MSA, ale na jasnější vlasatice je použitelná. Pomohla také výměna svítidel veřejného osvětlení. Sodíkové lampy mi dříve zářily až dozadu na zahradu, dneska ty ledkové jsou krásně směrové na prostor ulice.
Po další dvou a půl leté periodě mě opět honila mlsná a konala se výměna stroje geniálního vzoru od Isaaca Newtona a Johna Dobsona. Opět nárůst 10cm na průměru v podobě Ultra light značky Explore Scientific ed.2. Čínská nedokonalá výroba si vyžádala DoDo (čti Dodělej Doma) úpravy k mému obrazu, aby bylo vyřešeno hlavně vyvážení a odstínění parazitního světla. Pak se z dalekohledu stal můj věrný Explorer 16″, který mi slouží dosud. Dosah přístroje opět poskočil, kometární skóre začalo raketově růst. Rekordním byl rok 2021, kdy mé oko spatřilo 17 nových komet.
Pozorování nejen komet vyžaduje několik klíčových požadavků: 1) musí vás to bavit; 2) mít teoretickou přípravu – musíte vědět co a kde hledat; 3) musíte mít nějaký použitelný dalekohled včetně příslušenství a naučit se techniku pozorování slabých objektů; 4) musíte využívat k pozorování aktuálních vhodných podmínek – nesvítí Měsíc (nemusí platit vždy), je dobré počasí (to ovlivňuje další faktory jako je průzračnost, seeing atd.) – někdy jsou pozorovací okna komet jen krátká; 5) mít nejlépe solidní domácí pozorovací stanoviště nebo v blízkosti s dobrým výhledem do všech směrů a s co nejlepším výhledem až k obzoru – pozoruje se často krátce po setmění či krátce před svítáním, případně nízko nad jihem; 6) umět v noci (k ránu) vstát z postele; 7) alespoň občas vyrazit za opravdu dobrou tmou do hor, být mobilní; 8) a hlavně – všechno toto skloubit se svým životem a svými povinnostmi :-). Přiznám se, že v tom posledním bodě mi to v posledním období lehce drhne. Ale snažím se, aby mi žádná “lehčí” kometka v mém dosahu neunikla.
A jaká, že byla konkrétně ta moje první stovka? Vše podstatné snad lze nalézt galerii, kde je detailní statistika.
