Pražská pobočka ČAS pořádala v termínu 30. 9. – 3. 10. 2021 tradiční setkání amatérských astronomů s názvem MHV (neboli Mezní hvězdná velikost). Po odmlce se opět vrátila do areálu Jasenka v Zubří nedaleko Nového Města na Moravě.
Setkání jsem absolvoval až od pátku 1. 10. a společnost mi dělal kolega Martin Weszter z Pardubic. Uvítalo nás krásné počasí. Po ohlášení na recepci byl čas vybalit dalekohled na louku, která tvoří “náměstí” celého areálu.
Páteční noc nebyla sice ani z daleka ideální, ale byl jsem rád, že se vůbec dalo pozorovat. Byla značná vlhkost a ani seeing při pohledu na planety Jupiter a Saturn příliš nespolupracoval. Jasoměr SQM-L nejčastěji ukazoval hodnoty do 21,1. Při setkání je běžné, že se chodí koukat ke kolegům a tak se u mého dalekohledu zastavovali kolemjdoucí. A naopak jsem se občas prošel po louce a vyzkoušel pohled do jiných přístrojů. A že se jich tentokrát sešlo. Nejčastěji jsem odbíhal k sousednímu Go-To dobsonu 16″ SkyWatcher Vaška Uhlíře. Koukalo se nejčastěji na známé vypalovačky, vítězily tzv. Řasy v souhvězdí Labutě. Došlo i na komety. Vidět byla 67P/Čurjumov-Gerasimenková (známá z mise sondy Rosetta) a hlavně 29P/Schwassmann-Wachmann, která po sérii outburstů zjasnila pod jedenáctou magnitudu. Po půlnoci se nasunula oblačnost a pozorování ukončila.
V sobotu dopoledne proběhla oblíbená prohlídka techniky. Ta se nakonec protáhla na tři hodiny. Bylo se opravdu na co dívat. Níže je ochutnávka.
Pro mě byly zajímavé úpravy techniky, kterou používám. Konkrétně v oblasti vyhřívání. Rosa dokáže pěkně potrápit. V zimě bude na realizaci bastlení čas.
Odpoledne naplnily přednášky Josefa Ladry a Martina Myslivce. Pepa představil do nejmenších detailů dalekohled Unistellar eVscope, který spadá do kategorie EAA (Electronically Assisted Astronomy). Velice zjednodušeně: pozorovatel nesleduje přímo světlo objektu, ale obraz je promítán v elektronickém OLED okuláru (tedy ne on-line, ale zpracovaný ze světla pochytaného za určitý čas). Ač jsem byl nejprve skeptický k takovému systému, má své nesporné výhody a i reálný pohled v noci měl něco do sebe. Pro mě velké překvapení a zajímavá zkušenost. Martin přiblížil stavbu montáže a dalekohledu pro hvězdárnu v Jindřichově Hradci. Dost informací lze najít na jeho webu, ale slyšet příběh zrodu na živo byl velký zážitek. Martin je opravdový mistr hned několika oborů – doslova neuvěřitelné. Škoda, že v Jindřichově Hradci mají údajně velký problém v politické rovině a hrozí zmaření vynaloženého úsilí a peněz. Takové zařízení si zaslouží maximální využívání.
Večerní pozorování začalo velmi nadějně. Včerejší rosení bylo minulostí. Oblohu však kazil jakýsi opar a vysoká oblačnost. Seeing byl přinejlepším průměrný. V takových podmínkách při pozorování planety Jupiter naplno předvedly svoji převahu špičkové apochromatické refraktory. Mirkův olejový FL triplet TEC 160mm f7 a na montáži Jana Zahajského byla novinka od ISTAR Phantom – triplet 140mm f6,5. Obraz ostrý jak břitva. Také fotografové nezaháleli. Bohužel se občas stalo, že z neopatrnosti některých účasníků kazila světla automobilů pohodu na place. Tuto druhou noc jsme více pozorovali slabší DSO, ale nikoliv extrémně slabé. To obloha neumožňovala. Nejslabší byla asi planetární mlhovina Jones 1 v souhvězdí Pegase. Z kraje noci jsem se pokoušel o kometu 6P/d’Arrest nízko ve Střelci, ale neuspěl jsem.
V neděli proběhla burza, kterou jsem ale vynechal a udělal na hodinku procházku na nedalekou Pohledeckou skálu. Nízká oblačnost mi bohužel neumožnila výhled do okolí. Cestou zpět jsem objevil stopu Járy Cimrmana. Po obědě už byl čas návratu domů.
Celkově hodnotím akci velmi vysoko. MHV jsem absolvoval podruhé a konečně se dalo pozorovat (před dvěma roky v Brdech – Věšíně to byl MegaHydroVíkend). Panuje zde přátelská atmosféra, člověk se dozví spoustu zajímavých informací a nebo se osobně setká s lidmi, které zná jen z virtuálního prostoru Astro-fóra. Dle informace od organizátorů byla kapacita naplněna a přijela bezmála devadesátka astronomů a jejich rodinných příslušníků. O prestiži svědčí již 27. pokračování této akce a třeba i návštěva předsedy ČAS prof. Heinzela nebo ředitele pražského Planetum Mgr. Rozehnala. Kolektivu organizátorů (Jaromír Jindra, Martin Černický, Jan Zahajský) patří velký dík.
