Messierův maraton u rozhledny Boika

Messierův maraton u rozhledny Boika

Letos v březnu panovalo dlouho jasné počasí. Bylo potřeba ho nějak využít. Vznikl nápad na pokus o co největší počet pozorovaných objetků z katalogu pana Messiera během jedné noci tzv. Messierův maraton. Na to je ideální doba v období kolem březnového novu.

Bohužel nebylo jisté, že až do novu vydrží jasno a tak jsme naplánovali noc z pátku 25. 3. na sobotu 26. 3.. Měsíc měl vycházet před půl čtvrtou ve fázi 36%. K ideální situaci tedy kousek chyběl. Navíc už během pátečního dne byl zřetelný zákal a průzračnost jaká panovala ještě před několika dny byla pryč. S kamarádem Martinem Weszterem jsme zvolili pozorovací místo u rozhledny Boika nedaleko Nasavrk v Železných horách. Je to už poměrně vysoko (527 m n.m.), špatný severní směr (města Slatiňany, Chrudim, Pardubice, Hradec) v tomto případě nevadil. Navíc po dokončení obchvatu Chrudimi a Slatiňan je cesta k Boice velice rychlá.

Jelikož to byl náš první maraton, byla potřeba alespoň základní příprava. Výborně posloužila tabulka Aleše Majera z KaL, kterou vytvořil v roce 2014. Na lov jsme přijeli s dobsony 40cm a 30 cm a dále pak s triedry 15×70 a 20×80. K Boice jsem pro jistotu dorazil už okolo 18:20 a Martin nedlouho po mně. Udělali jsme několik dokumentačních snímků a připravili techniku. Společnost nám dělali ještě poslední návštěvníci rozhledny a také místní traktorista, který při každém průjezdu zvířil prach na cestě. Však jsme ho prokleli do desátého kolene.

Začalo pozorování ještě za soumraku. Byl vynikající seeing. Lepší jsem nezaznamenal za celou zimu. V trapézu Velké mlhoviny v Orionu jasně přímým pohledem viditelné hvězdy E a F (19:15). Taktéž slabý souputík jasného Síria naprosto čistě viditelný při zvětšení cca 200x (19:17). Tím byl odstartován vytrvalostní závod. Zkušenější vědí, že největší oříšky soumrakové večerní oblohy leží nízko nad obzorem a jsou to galaxie M77 a M74. Teoreticky snažší M77 jsem dlouho zkoušel vykoukat na světlém pozadí, ale nedokázal jsem se přesvědčit, že galaxii rozliším. O M74 jsem se ani nepokoušel. První dílčí neúspěch byl na světě, ale nemohl mi zkazit náladu. Galaxie v Andromedě M31 je sice obvykle snadná, pokud vám ale v cestě překáží rozhledna, stává se obtížně pozorovatelnou. Musel jsem tedy dobsona přestěhovat na cestu (snad si už dá traktorista pohov). Pak jsme ještě svedli poměrně nečekaný tuhý boj o galaxii M33. Prach v atmosféře nepříjemně rozptyloval světelné znečištění a to znamenalo světlé pozadí. Dobson selhal. Pomohl triedr, který tuto plošně velkou (ale slabší) galaxii nakonec ukázal. Někdy v tuto dobu nás přijel na chvíli morálně podpořit kolega Martin (nick Astroforum: gunaroid) se svým dvouletým synkem Toníkem. Bylo to milé setkání. V čase 20:53 jsme zaregistrovali přelet ISS, jehož známý H tvar jsem v dobsonu chvíli sledoval než stanice zaplula do zemského stínu. Hledání dalších objektů pokračovalo bez větších přestávek. Nespěchali jsme a občas jsme porovnávali obrazy většího a menšího sourozence z dílny Explore Scientific. Pod souvězdím Lva jsme zaregistrovali velice pěkný pomalý meteor s jasností podobnou jasu Venuše. Letěl z východu na západ a hodiny ukazovaly 21:26. Dráha bohužel nebyla dlouhá nebo jsme spíš nezachytili začátek. Ačkoliv hlavním cílem noci byly DSO z katalogu “M”, zalogoval jsem do svých záznamů i několik nových NGCček. První větší pauza na občerstvení byla před půlnocí. To už je pozorovatel za půlkou a čeká, až se ukáže jen nízko nad jihem vystupující M83 v Hydře. Během této etapy se obyčejně ještě přidá dalších 11 kousků na východě a nastává pauza. Po zápisu času u M39  (1:10) jsem provedl měření jasu oblohy. Úžasných hodnot jsme se podle očekávání nemohli dočkat – SQM-L v zenitu maximálně 21,11 mag/arsec2. Následně jsme se dali do klábosení. Začala se ozývat únava a také zima. Martin W. se rozhodl k návratu domů a ve 2:15 odjel. Já si trochu sklopil sedačku v autě a v krkolomné poloze si do půl čtvrté zdřímnul. Pomohlo mi to. Musím také pochválit péřovou bundu od Rakoncaje (Sir Joseph), která odvedla dobrou práci. Už poněkolikáté. Na tělo mi zima nebyla, horší je to klasicky od nohou. Ale vydržel jsem. Teď bylo zapotřebí trochu zabrat. Měsíc přeci jen zase ubral z kontrastu oblohy. Kolikrát jsem měl problém s orientací, neboť i běžně viditelné hvězdy mizely. Navíc začalo svítat. Třiadvacet Messierů se mi ráno podařilo zaznamenat, osm uniklo. Poslední M6 má čas 4:33. Ve 4:41 vykoukla Venuše, bylo definitivně po boji. Přesně v pět jsem měl sbaleno a odjezd.

A výsledky? Číslo je stejné jako dres hokejové legendy Wayna Gretzkyho – 99! Stovka odolala. Leda bych si započítal M0 alias Měsíc. 🙂 Je to první pokus a to skóre beru. Musím napsat, že mě to bavilo. Především první půlka. Ráno už je náročnější. Věřím, že kdyby byl Měsíc o dva dny starší, přidal bych ještě několik kousků. Taktéž z večera je za výborných podmínek reálné galaxie M77 a M74 vidět. Určitě bych chtěl dát v budoucnu opáčko.

1 M42 19.15 dobson 40cm 41 M64 22.15 dobson 40cm 81 M19 03.46 dobson 40cm
2 M43 19.25 dobson 40cm 42 M95 22.26 dobson 40cm 82 M80 03.48 dobson 40cm
3 M79 19.31 dobson 40cm 43 M96 22.26 dobson 40cm 83 M62 03.50 dobson 40cm
4 M31 19.38 15×70 44 M105 22.28 dobson 40cm 84 M8 03.52 dobson 40cm
5 M32 19.46 dobson 40cm 45 M65 22.33 dobson 40cm 85 M11 03.55 dobson 40cm
6 M110 19.46 dobson 40cm 46 M66 22.33 dobson 40cm 86 M26 03.57 dobson 40cm
7 M33 20.19 15×70 47 M68 22.35 dobson 40cm 87 M16 04.00 dobson 40cm
8 M45 20.20 15×70 48 M104 22.43 dobson 40cm 88 M17 04.00 dobson 40cm
9 M93 20.22 15×70 49 M99 22.49 dobson 40cm 89 M18 04.01 dobson 40cm
10 M103 20.36 dobson 40cm 50 M100 22.49 dobson 40cm 90 M24 04.02 dobson 40cm
11 M52 20.41 dobson 40cm 51 M98 22.50 dobson 40cm 91 M21 04.06 dobson 40cm
12 M34 20.45 dobson 40cm 52 M84 22.52 dobson 40cm 92 M20 04.06 dobson 40cm
13 M1 20.51 dobson 40cm 53 M86 22.52 dobson 40cm 93 M23 04.08 dobson 40cm
14 M76 20.55 dobson 40cm 54 M87 22.52 dobson 40cm 94 M25 04.12 dobson 40cm
15 M78 20.58 dobson 40cm 55 M89 22.53 dobson 40cm 95 M22 04.16 dobson 40cm
16 M41 20.59 dobson 40cm 56 M90 22.55 dobson 40cm 96 M28 04.18 dobson 40cm
17 M46 21.03 dobson 40cm 57 M58 22.59 dobson 40cm 97 M15 04.22 15×70
18 M47 21.03 dobson 40cm 58 M59 22.59 dobson 40cm 98 M7 04.30 dobson 40cm
19 M36 21.06 15×70 59 M60 22.59 dobson 40cm 99 M6 04.33 dobson 40cm
20 M37 21.06 15×70 60 M88 23.01 dobson 40cm 100 M2 negativní
21 M38 21.06 15×70 61 M91 23.01 dobson 40cm 101 M69 negativní
22 M50 21.08 dobson 40cm 62 M85 23.17 dobson 40cm 102 M54 negativní
23 M48 21.11 dobson 40cm 63 M49 23.24 dobson 40cm 103 M75 negativní
24 M44 21.12 15×70 64 M61 23.26 dobson 40cm 104 M72 negativní
25 M67 21.15 dobson 40cm 65 M83 00.12 dobson 40cm 105 M73 negativní
26 M81 21.17 dobson 40cm 66 M13 00.17 dobson 40cm 106 M70 negativní
27 M82 21.17 dobson 40cm 67 M57 00.21 dobson 40cm 107 M30 negativní
28 M35 21.21 15×70 68 M92 00.22 dobson 40cm 108 M55 negativní
29 M109 21.30 dobson 40cm 69 M5 00.49 dobson 40cm 109 M74 negativní
30 M40 21.33 dobson 40cm 70 M56 00.51 dobson 40cm 110 M77 negativní
31 M97 21.37 dobson 40cm 71 M29 00.55 dobson 40cm
32 M108 21.37 dobson 40cm 72 M12 00.58 dobson 40cm
33 M51 21.40 dobson 40cm 73 M10 00.59 dobson 40cm
34 M63 21.41 dobson 40cm 74 M14 01.05 dobson 40cm
35 M101 21.46 dobson 40cm 75 M107 01.08 dobson 40cm
36 M106 21.51 dobson 40cm 76 M39 01.10 dobson 40cm
37 M94 21.51 dobson 40cm 77 M4 03.37 dobson 40cm
38 M102 22.05 dobson 40cm 78 M27 03.40 dobson 40cm
39 M3 22.10 dobson 40cm 79 M71 03.41 dobson 40cm
40 M53 22.12 dobson 40cm 80 M9 03.45 dobson 40cm

 

Lov planet na Chlumu

Lov planet na Chlumu

Leden nebývá měsícem s mnoha jasnými večery. Jeden takový však vyšel na Tři krále ve čtvrtek 6. 1. 2022. Domluvili jsme se Slávkem Macháčkem na pozorování a focení večerních planet. A jelikož bludice zapadají v tuto dobu na jihozápadě (a nechtělo se nám daleko jezdit), zvolili jsme pozorovací místo na vyvýšeném bodě bojiště Chlum. Přesněji u Pomníku rakouského 1. armádního sboru. Výhled je odsud parádní – od Orlických hor na východě, přes Železné hory na jihu, až po vysílače v Českém Brodě na západě. Nepříjemný byl však studený větřík, který v kombinaci s teplotou pod bodem mrazu a vlhkostí, nepěkně zalézal za nehty.

Na místo jsme dorazili krátce po 16. hodině a právě zapadalo Slunce. Nezdá se to, ale je to opravdu velice rychlý děj. Slávek stihnul jen několik dokumentačních snímků z ruky. Pak jsme připravili zbylou techniku včetně refraktoru ED 100 f9. Dalším cílem byla Venuše. Toho času již “na cestě” ke Slunci, takže velice nízko nad obzorem po jeho západu. Naštěstí podmínky a jasnost Večernice okolo-4 mag přály a tak byla brzy objevena v dalekohledu. Měla podobu pěkného a opravdu velice tenkého srpku. Zkoušeli jsme ji zaznamenat nejprve afokálně mobilem, později i zrcadlovkou v primárním ohnisku dalekohledu. Zhruba v čase 16:40 se nám ji podařilo vykoukat i očima a to již nebyla ani stupeň nad obzorem. V tu dobu již samozřejmě dávno zářil Měsíc (starý 4,3 dne) a planeta Jupiter. My však již očima hledali nejmenší planetu sluneční soustavy – Merkur. Nebyl to problém. Pohled v dalekohledu však kromě jasně oranžové barvy a mírného zploštění (aktuálně ve fázi 72%) více nepřinesl. Dalším v pořadí byl pán prstenů Saturn. Vzhledem k výšce nad horizontem se ovšem zázrak nekonal, planeta ukáže neostře své prstence, ale to je tak vše. Její jakžtakž dobré pozorovací období v časech loňské opozice je již nenávratně pryč. Ani Jupiter už není v té správné kondici, přestože je výš. Rozeznatelné jsou hlavní pásy oblačnosti. Na více podrobností si budeme muset počkat na příští opozici. Potěšující je, že se dostane zase o něco výš nad obzor. Pozornosti neunikl ani Měsíc. Bohužel jsem ovšem podcenil teoretickou přípravu před pozorováním a tak nám unikl zákryt hvězdy tau Aqr (4,05 mag) Měsícem. Došlo také  na zbylé planetární plynné obry – Neptun ve Vodnáři a Uran v souhvězdí Berana. Na závěr jsme vyhledali ještě dvě vlasatice: 19P/Borelly a C/2019 L3 ATLAS a několik jasnějších DSO. Bohužel to již není doména malého čočkového dalekohledu. Oči “dobsonisty” jsou již příliš rozmlsány proudy fotonů shromážděných 40cm zrcadlem.

Druhý den ráno (7. 1.) jsem si vyběhl ze svojí kanceláře v Pardubicích a v čase 6:42 na jihovýchodě byl ke spatření také Mars. Takže se mi během jedné noci poprvé podařila zkompletovat celá planetární postupka :-). Podobný kousek, ovšem během jednoho kalendářního dne, mám v záznamech již 30. 11. 2019.

Níže několik dokumentačních fotek z mého mobilu:

Zde je galerie snímků Miloslava Macháčka:

Jak málo chybělo k letecké katastrofě?

Na závěr ještě stav našeho Slunce 7. 1. 2022 v podání sondy SDO a Miloslava Macháčka (s hendikepem vysoké oblačnosti):

autor: sonda SDO (NASA)
autor: Miloslav Macháček, Baader astro solar fólie, Hradec Králové
Triedr 15x70

Nejen komety v Bělečku 3. 12. 2021

Poslední dobou nebylo moc příležitostí vyrazit pozorovat. Jedna se však naskytla ráno v pátek 3. 12. 2021. S fotografem Slávkem Macháčkem z Hradce Králové jsme se domluvili, že vyrazíme do Bělečka. Už ve čtvrtek jsme sledovali předpověď: český Aladin, polský model i meteoblue. Všechny modely slibovaly jasno a tak se i stalo. Podmínky byly obvyklé pro Bělečko, které je jen nedaleko od Hradce Králové a Pardubic. K ránu klesaly teploty k -4°C a pozorování znepříjemňovala vznikající námraza.

Hlavním cílem byla bezpochyby kometa C/2021 A1 Leonard. Je to první objevená kometa letošního roku a zároveň také nejjasnější. Nejlepší pozorovací období je právě teď na začátku prosince. Ráno 3. 12. 2021 navíc potkala jednu velkou kulovou hvězdokupu. Jak pravil jeden astronom z Liberecka (ve slušnějším přespisu): “Kvůli blbý kometě nebude vidět kulovka M3”. Naštěstí se těsně minuly, takže nikdo nebyl zklamán. Kulová hvězdokupa M3 předčila svojí jasností (6,2 mag) pomyslnou kometární návštěvnici (cca 6,5 – 7 mag). Vlasatice má akuálně rychlý pohyb po obloze, což bylo dobře znatelné vůči kulovce. Kometa Leonard nakonec pravděpodobně zůstane za optimistickým výhledem vývoje jasnosti (může ještě překvapit), ale i tak je velice pěkná. Hlavně její dlouhý a viditelný ohon ji pasuje dle mého názoru do pozice letošní vítězky.

C/2021 A1 Leonard + M3
“C/2021 A1 Leonard + M3” (PENTAX mod APSC, 300 mm, f4, 30s, ISO3200, 15 snímků + 52DF) autor: Miloslav Macháček

Další v pořadí byla krátkoperiodická 67P/Čurjumov-Gerasimenková, která se nachází v souhvězdí Raka. I když papírově méně jasná (cca 9 mag), subjektivně příliš nezaostávala za současnou premiantkou. Jen chvostík není tak dlouhý. Do třetice stálice C/2019 L3 ATLAS. Vzpomínáte? Pozoroval jsem ji už na jaře. Momentálně se nachází v souhvězdí Rysa a je o chloupek za předchozími dvěma. Má zřetelně menší komu. Následně jsem si vylámal zuby na 29P/Schwassmann-Wachmann, která po nedávných outburstech značně zdifůzněla. Poslední kometou byla 4P/Faye. V bohatém hvězdném poli souhvězdí Jednorožce nebyla až tak těžká.

V čase 4:34 nám udělal radost pěkný bolid, který proletěl zhruba z Honících psů do Panny. Po cestě prodělal několik výbuchů a rozpad. Já zahlédl jen závěr, ale Slávek viděl celý průlet. Velké štěstí, že se pohyboval zhruba v oblasti komety Leonard a Slávek ho tak zachytil svým Pentaxem. Slabší meteor pak prolétl nízko na jihu na pomezí souhvězdí Kompas a Hydra v čase zhruba 5:35.

Meteor 3.12.2021 4:34 + souhvězdí
“Meteor 3.12.2021 4:34” (PENTAX APSC, 11 mm, 15 s, ISO6400, f2.8) autor: Miloslav Macháček
Meteor 3.12.2021 4:34 + souhvězdí
“Meteor 3.12.2021 4:34 + souhvězdí” autor: Miloslav Macháček
“Složené snímky krajiny a meteoru” (krajina nafocena o cca 30 minut dříve) autor: Miloslav Macháček

Počkali jsme si ještě na svítání a mohli tak zahlédnou poprvé Mars po konjunkci se Sluncem. V triedru byl nízko nad pásem oblačnosti spatřen v čase 6:36, později byl rozeznatelný i pouhýma očima. Po chvíli (v 6:38) mě Slávek upozornil i na tenký srpek Měsíce, který byl naopak pod tímto pásem oblačnosti a vylézal zpoza stromů lesa. Měsíc byl v tu dobu starý 28,3 dne a do novu tak scházelo něco přes jeden den (4.12. 8:42). Byl to jeden z nejtenších srpků, jaký jsem kdy viděl.

Starý Měsíc dole a Mars nahoře (1,59 mag), nad Marsem je patrná hvězda 28 Lib (6,15 mag) (PENTAX FF, 300mm, f4, 1.6s, ISO1600) autor: Miloslav Macháček
Starý Měsíc dole a Mars nahoře (PENTAX FF, 300mm, f6.3, 2s, ISO1600) autor: Miloslav Macháček
Starý Měsíc (PENTAX FF, 300mm, f4, 1/10s, ISO800) autor: Miloslav Macháček
Starý Měsíc – výřez, autor: Miloslav Macháček

Na závěr ještě krátký timelapse východu Měsíce a Marsu (autor Miloslav Macháček).

 

Celkově se pozorování podařilo a vstávat v 2:40 stálo za to. Slávkovi tímto děkuji za příjemnou společnost a poskytnuté fotografie.